Křesťanství proniklo na Moravu již během 8. století díky misiím z dnešního Bavorska a Aquileje. Konstantin s Metodějem rozhodně nebyli prvními kteří tuto víru hlásali. Uvažuje se i o působení iroskotských misií. Již v 8. století se začaly stavět kostely z kamene. Jedněmi z prvních kamenných kostelů byly kostelík v Modré, Kopčanech (XIII. kostel mikulčické aglomerace) a nejstarší fáze kostela v Uherském Hradišti - Sadech.

Pasovský biskup Reginhar roku 831 pokřtil "všechny Moravany". Nelze uvažovat o tom, že by velkomoravské elity byly tehdy ještě pohanské a až onoho osudného roku 831, kdy přijaly křest. Pohanský panovník by jistě nenechal stát křesťanské svatyně, které tu vyrůstaly již od 8. století. Akt křtu "všech" Moravanů si můžeme představit jako oficielní potvrzení toho, že kníže vyznává křesťanskou víru. Přijetí křesťanství bylo zpočátku jen politickým krokem, který se skutečnou vírou neměl mnoho společného.

AM Bratislava","",306,435,0,0) ?>

Dalším dokladem nového kultu jsou nálezy olověných, železných a stříbrných křížků. Tyto křížky dostávali novokřtěnci a nosívali je i kněží. Některé křížky jsou prosté, jiné zobrazují ukřižovaného Krista. Unikátním nálezem je jeden z křížků ze Sadského návrší u Uherského Hradiště. Na rubové straně můžeme číst řecký nápis "Kristus, vítězí, světlo a život. Unikátní nález velkomoravského oltáře pochází z Bojné. Z této lokality známe i tři velkomoravské bronzové zvony.

Rastislavova snaha o úplnou nezávislost a samostatnost říše musela být podpořena nezávislou církevní organizací, která by upevnila postavení státu. Jeho prosba se u papeže Mikuláše. se nesetkala s úspěchem. Plody přinesla až žádost u byzantského císaře Michala a patriarchy Fotia. Žádost byla úspěšná i díky možnosti rozšíření byzantského vlivu na území Moravy. Byla vyslána misie, v jejímž čele byl Konstantin - filosof a učenec - se svým bratrem Metodějem. Pro misii přeložil Konstantin potřebné bohoslužebné knihy do slovanského jazyka a vytvořil i písmo hlaholici. Konstantin byl tehdy knězem, Metoděj potom jáhnem.

Výroba CEA.","",413,238,0,0) ?>

Byzantská misie přišla na Velkou Moravu roku 863 a přinesla s sebou i ostatky sv. Klimenta. Misie přišla do země s poměrně velkým počtem církevních svatostánků i duchovenstva. Tito duchovní z různých misií ale často sloužili bohoslužby v civilním oblečení, chovali se prostopášně a slovanský jazyk téměř neznali. Staré zvyky se více než tolerovaly. Po příchodu byzantské misie bylo potřeba vychovat vlastní kněží. Při výuce se používaly ke psaní voskové destičky a pisátka - styly. Více o velkomoravském písemnictví naleznete zde.

Díky byzantské misii, byla snaha o napravení dosavadních nešvarů v církvi. V liturgii byl zaveden slovanský jazyk. Bohoslužba ve slovanském jazyce se stala záminkou franků pro protesty. Roku 867 byly soluňští bratři pozváni do Říma k obhájení svého učení. Papež počátkem roku 868 posvětil přeložené liturgické knihy a schválil používání slovanské liturgie.

Konstantin v Říme vážně onemocněl a vstoupil do řeckého kláštera, kde přijal mnišské jméno Kyrillos (Cyril). 14. února roku 869 zde i zemřel a byl pohřben v bazilice sv. Klimenta. Metoděj byl jmenován papežským legátem pro slovanské země a byl jmenován arcibiskupem panonsko-moravským. Při návratu na Moravu byl zajat a uvězněn bavorskými biskupy. Vězněn byl tři a půl roku až do zásahu papeže Jana VIII.

Po návratu na Moravu se arcibiskup Metoděj ujal správy svěřených oblastí. Jeho hlavními odpůrci se stal bavorský a franský klérus v čele s Wichingem, který jej i Svatopluka obvinil z různých herezí. Metoděj obhájil před papežem svou pravověrnost a papež vydal v jeho prospěch bulu "Industriae tuae". Metoděj byl potvrzen ve své funkci a zároveň stvrdila i slovanskou liturgii. Wiching byl jmenován nitranským biskupem.

Výroba CEA.","",291,427,0,0) ?>

Podle zpráv zemřel Metoděj 6. dubna roku 885. Pohřben byl v hlavním moravském chrámu, nejspíš v Sadech u Uherského Hradiště. Před svou smrtí jmenoval svým nástupem Gorazda, původem Moravana. papež však jeho volbu neuznal a jmenoval Wichinga církevním správcem celé Moravy. Ten roku 892 uprchl do východofranské říše a arcibiskupství zůstalo až do roku 899 prázdné. Toho roku vyslal papež na Moravu arcibiskupa Jana s biskupy Benediktem a Danielem, aby zde ordinovali nového arcibiskupa spolu se třemi biskupy.

Ve druhé polovině devátého století fungoval v Sadech u Uherského Hradiště i klášter. Jeho pozůstatky odkryl archeologický výzkum. Jedná se o podobu kláštera analogickou s východním křesťanstvím. Mniši měli samostatné cely (domky), součástí kláštera byla i halová stavba fungující jako shromaždiště mnichů a místo pro hosty. Pravděpodobně zde stávalo sídlo moravského arcibiskupství, což potvrzuje i dispozice kostela (jedná se o tzv. zdvojený kostel, který se v této době objevuje téměř výlučně u arcibiskupských sídel). Písemné prameny zmiňují i klášter u kostela sv. Klimenta, žádný doklad pro to ale nemáme.

Na návrší v Sadech, v hlavním chrámu Velké Moravy, byl nejspíš pohřben Metoděj, arcibiskup moravský. V pohřební kapli přistavěné ke kostelu byl snad pohřben samotný Svatopluk. V pohřební kapli se dochovala část malovaného maltového náhrobku. Na fragmentu je spodobněna nejspíše hlava zemřelého.

Kamenných kostelů byla na Moravě celá řada. Na hradišti v Mikulčicích stávalo hned 13 kostelů, jeden z nich stojí dodnes. Tím stojícím je kostel sv. Margity Antiochijské spadající pod dnešní Kopčany. Více o něm naleznete zde. Významnou roli zde plnila velká trojlodní bazilika s nartexem a atriem. Ze staroměstsko-uherskohradišťské sídelní aglomerace známe 7 kostelů. Dalších významných lokalit můžeme jmenovat Nitru, Břeclav - Pohansko, Bratislavu, Osvětimany a další. Není vyloučené, že na Velké Moravě stávaly i kostely ze dřeva, jejich doklady v archeologických situacích zatím postrádáme. Některé z kostelů bývaly uvnitř bohatě malované.