Výroba textilií

Konopí seté (cannabis sativa)

Z našeho prostředí je bezpečně doložené konopí z doby laténské z Modlešovic na Strakonicku. Nejstarší doklad ze střední Evropy pochází už z neolitu.

Konopná vlákna mají světle šedou barvu a dobře se bělí. Pro svou odolnost vůči vodě bývalo konopí často používáno nejen pro výrobu látek, ale i pro výrobu provazů. Konopné tkaniny jsou pevné, ale málo pružné. Pro slovanské období máme konopí doloženo nálezy ze Žitavské Tóně (8. století) a z Rovinky, Dobrovíze (2. pol. 10. století) a dalších lokalit.

Kopřiva dvoudomá (urtica dioica)

Vlákna kopřivy jsou téměř bílá a dobře se barví. Doklad o použití kopřivových vláken máme až ze století 12. v Nestorově letopise. Ten uvádí lodní plachty utkané z kopřiv. Použití kopřivových vláken ve velkomoravském období není podepřeno přímými nálezy, je však vysoce pravděpodobné.

Len setý (linum usitatissimum)

Len patří mezi nejstarší surovinu používanou k textilní výrobě, zároveň je jednou z nejstarších kulturních plodin doloženou už ze 7. tisíciletí př. n. l. Z našeho prostředí je nejstarším dokladem nález lněných provázků z Mohelnice z mladší doby kamenné. Lněné látky mají světle plavou barvu, dobře se bělí, ale hůř barví. Nejvíce nálezů z velkomoravského období od nás pochází z Mikulčic a Břeclavi - Pohanska.

Hedvábí, brokát, zlaté nitě

Surové hedvábí má barvu bílou, světle žlutou, žlutou, výjimečně narůžovělou či zelenavou. V období velkomoravském byla největším producentem hedvábí v Evropě Byzantská říše. Z Číny vedla do Evropy hedvábná stezka, ta byla až do konce 9. Století velmi frekventovaná. Unikátní nález pochází z polské Poznaně, kde byly objeveny doklady chovu bource morušového. Nález byl datován do poloviny 10. století - poloviny století 11.

Do našeho prostředí se hedvábí dostává vždy jako import, nevíme ale jestli šlo jen o surovinu, nebo přímo hotové látky a výrobky. Vzhledem k obchodním stykům Velké Moravy se západní, východní a jižní Evropou spolu se zeměmi Dálného východu není jasné odkud bylo na Moravu hedvábí dováženo.

Hedvábné a brokátové látky známe z bohatě vybavených hrobů nejvýznamnějších velkomoravských lokalit - Břeclav - Pohansko, Mikulčice, Staré Město. Ze Starého Města máme i doklady brokátu vytkávaného zlatou nití. Ta byla vyrobena s pomocí tenké šlachy (nebo střívka) kolem které se ovinul zlatý plíšek.

Některé vzory dochovaných brokátů z 9. - 10. století.

Mohér

Jediný fragment tkaniny z mohéru byl objeven při výzkumu ve Starém Městě. Mohér se do Evropy dostával jako import z Malé Asie. Jedná se o spředené chlupy kozy angorské.

Vlasy

Nález čelenky ze Starého Města spletené z lidských vlasů dokládá (spíše výjimečné) použité tohoto matriálu pro textilní tvorbu. Z podstatně mladších období známe i síťky na vlasy z nich vyrobené.

Vlna

Vlna byla stříhána, nebo vyčesávána z ovcí. Rouno - ostříhaná vlna z jedné ovce váží přibližně 2 - 3 kg. Vlněné tkaniny jsou velmi pružné, dobře se barví a mají výborné izolační a tepelné vlastnosti. Z vlny se vyrábí i plsť. Z velkomoravského období pochází relativně velké množství nálezů vlněných tkanin. Nejvíce nálezů máme z Mikulčic, Starého Města a Břeclavi - Pohanska.

Zvířecí srst

I srst zvířat lze spřádat, popřípadě z nich vyrábět plsť. Její využití ale nebylo nejspíš časté. Zatím jediný nález pochází z jednoho z hrobů ze Starého Města.

Žíně

Výroba tkanin z koňských žíní je velice raritní. Raně středověké nálezy těchto tkanin pocházejí z Polska. O žíněných tkaninách se zmiňuje už Kosmas.

Dále byly koňské žíně používány k výrobě pevných tkanic (pevné šňůry). Jejich přímé doklady máme ale až z 15. století, pro naše období je doložené nemáme.

Trdlice

Trdlice sloužila k lámání lnu. Ze slovanského prostředí máme pouze 3 fragmenty, všechny pochází z polského Gdaňsku a jsou datovány až do 11. století. Podoba trdlic se ale v průběhu raného středověku výrazně neměnila. Ke každé trdlici (podle etnografických analogií) patřil biják - meč - který přímo sloužil k lámání.

Rekonstrukce trdlice z polského Gdaňsku.

Tlouk

K vytloukání zbylých dřevitých částí ze stonků rostlin se používal tlouk. Má podobu dřevěné palice válcovitého tvaru. Od nás její nález taktéž nemáme, známe je ale z výzkumů v Gdaňsku a Opole. Krom Tlouku mohly sloužit ke stejnému účelu různé hole a kyje které nemusely být nálezech rozpoznány.

Vochle

Používala se k odstranění posledních dřevitých zbytků z koudele a k česání vlny. Má tvar dřevěné destičky s držadlem a řadami hrotů na konci. Z velkomoravského prostředí známe tři nálezy vochlí. Dva pochází z Břeclavi - Pohanska a další z Pobedimi. Ke stejnému účelu mohly sloužit - a nejspíš i sloužily - dřevěné hřebeny s rukojetí a jednou řadou zubů. Takové známe opět z Polska.

Jedna z Břeclavských vochlí.

Nůžky

Byly používány jak ke střiži ovcí, tak k práci při výrobě textilíí. V téměř nezměněné podobě se používají "ovčácké" nebo "pérové" nůžky od doby laténské dodnes.

Přeslice

Přeslice je tyč dlouhá přibližně 50 až 70 cm na kterou se upevňovalo předivo. Z našeho prostředí ji neznáme, máme ji doloženou opět na Polských a Ruských lokalitách. Z pozdější doby rovněž i ikonograficky.

Přeslice z mladších nálezů.

Vřeteno

Skládá se z přeslenu a dříku (tyčky). S jeho pomocí se vyrábí nit. Zatímco přeslenů máme z našeho území nespočet, dřík známe pouze z Brna - Líšně. Některé dříky z Polských a Ruských lokalit jsou krásně zdobené. Přesleny jsou různého tvaru a výzdoby, většinou jsou vyrobeny z hlíny či z kamene.

Kostěný dřík vřetena z Brna – Líšně

Vřeteno.

Motovidlo

Sloužilo k přemotávání příze z vřetena, byla-li ještě barvena či bělena. Z našeho prostředí jej neznáme, máme jej ale z 12. století z Gdaňska.

Motovidlo z Gdaňska.

Tkalcovský mečík

Tento dřevěný "mečík" sloužil k přirážení útku při tkaní. Tvarem se podobal meči bez příčky.

Jehly a jehelníčky

Jehly nacházíme kostěné, železné a bronzové. K výrobě kostěných jehel sloužily většinou třísky dutých kostí domácích zvířat, známe ale i jehly z rybích kostí.

K uložení jehel sloužily jehelníčky z kosti, parohu, kovu a snad i ze dřeva. často mívají zdobený povrch (rytí, tepání, soustružení aj.).

Kostěná jehla, výroba CEA

Tkaní na stavu

K samotnému tkaní látek sloužil tkalcovský stav. S největší pravděpodobností se používal jen stav vertikální. Máme pro to i řadu podkladů. Jedním z nich je útržek tkaniny ze Starého Města. Na tkanině je vytkávaná dírka a ta mohla být takto zhotovena jen na vertikálním stavu.

Vetkávaná dírka z fragmentu látky ze Starého Města.

Dalším je parohovinový předmět ze Starého Města, který byl interpretován jako součást vertikálního stavu.

Fragment vertikálního stavu, Staré Město.

Vertikální stav dokládají i nálezy většího množství závaží v domech na některých lokalitách, v Bini, Somotore aj. Na tkaninách z Novgorodu a Staré Ladogy se objevují zatkávané karetkové pásy na krajích tkanin, to opět dokládá použití vertikálního stavu.K provlékání útku, a to nejen na stavu, sloužil dřevěný člunek.

Velkomoravská závaží z různých lokalit.

Nejstarší horizontální stav pochází z Gdaňska z 11. století. Rozšíření horizontálního stavu u nás se předpokládá až od 13. století.

Textilní vazby tkanin z velkomoravského jsou velice rozmanité. Převažuje ale vazba plátnová a keprová. Známe i vazbu atlasovou a odvozeniny vazeb výše zmíněných (ryps, lancé, bošé, perlinka, cirkas aj.).Doložené máme i vzorované dvojútkové tkaniny

Základní typy vazeb velkomoravských tkanin: plátnová, keprová a atlasová (zleva).

Další typy vazeb velkomoravských látek. Dvouútková vazba, plátnová vazba s perlinkou, cirkas.

Tkací destička

Většinou dřevěná mřížka sloužící na vytváření úzkých textilních tkanic. Známe ji z polských lokalit 11. století. S velkou pravděpodobností můžeme tvrdit, že se tkací destička používala i v námi sledované době.

Karetkování

Nejstarší doklady o karetkování pochází již z 12. století před naším letopočtem. Tkací destičky - karetky - máme z Velké Moravy doloženy přímo. Jedná se o nález dvou čtvercových karetek a jednoho fragmentu ze Starého Města. Destičky mají středový a čtyři rohové otvory. Jsou vyrobený z tenkého plátku parohoviny a jsou jemně vyhlazené. Známe i tkané látky s karetkovanými okraji.

Karetky ze Starého Města.

Výroba karetkového pásu.

Skaní nití

Ke skaní nití sloužily tzv. jurky - kostěné trubičky s otvory. Nález jurky známe z Břeclavi - Pohanska.

Jurka z Břeclavi-Pohanska.

Síťování

Dokladem výroby sítí u nás jsou síťařské jehly. Máme nálezy z kosti i ze železa. Většinou se ale pravděpodobně používali jehly dřevěné.

Jedna z Mikulčických síťovacích jehel. Vyrobená z kosti.

Háčkování

Háčkovací jehlici máme z našeho prostředí pouze ze Znojma (11. století). Četné nálezy pochází z polských lokalit. Doklady háčkování máme doložené ze zbytku jedné z textilií ze Starého Města. Ta byla interpretována jako háčkovaná krajkovina.

Krosienkování

Z Komárna pochází nálezy tkanin zhotovené krosienkováním - pletením na rámu pomocí prstů.

Rekonstrukce rámu na krosienkování.

Zapjastková technika

Z Mikulčických Valů máme doklady této techniky. Zapjastková technika se někdy nazývá pletení na formě. Na dřevěnou formu se natáhne osnova, která se vyplétá útkem. Vazba je podobná plátnové, ale jsou použity dva útky.

Pletení

Pletené vlněné ponožky jsou doloženy z ruských nálezů z 12. století. Z Velké Moravy přímé doklady pletení postrádáme, vyloučit jej ale nemůžeme.

Plstění

Bělení

Získaná textilie se často zušlechťovala. Bělením se za pomoci vody a světla, přičemž vzniká peroxid vodíku, který tkaninu bělí. Takovýmto postupem se dosahovalo světlých odstínů původně šedé tkaniny.

Barvení

Látky se často bavily za použití dostupných přírodních a minerálních materiálů. Problémem je, že látka uložená v zemi za působení různých solí kyselin získá hnědou barvu. Na několika málo textilních fragmentech se podařilo identifikovat původní obarvení. Většina těchto nálezů pochází z polského Opole. Za pomoci palynologie byly určeny rostliny, které pravděpodobně sloužily k obarvení těchto textilií.

I z našich lokalit pochází několik málo fragmentů na nichž jsou zřetelné stopy po barvení. Fragmenty pochází z Mikulčic, Starého Města, Břeclavi-Pohanska, Dolních Dunajovic, Velkých Hoštěrádek a z Boleradic. Identifikována byla barva černá, světle a tmavě hnědě, bíle a zlatavě.

Dosáhnout se dalo i dalších barev, například červené, žluté, zelené, fialové aj.

Potiskování

Na dřevěnou desku s vyřezaným ornamentem se nanesla barva, která se následně natiskla na látku. Doklady potisku tkanin máme ze slovanských mohyl z Podněpří a okolí Kyjeva. Pro Velkou Moravu ale potiskování látek doložené není.

Valchování

Valchováním vlny vzniká sukno, které je hustší. Valchovalo se v dřevěných korytech a kádích, kde byla látka šlapáním, nebo za pomocí palice. K valchování se jako chemikálie používala nejspíš moč.

Z Velké Moravy máme nálezy sukna ze Starého Města a Mikulčic.