Šperkařství
O úroveň vý‘ cea.livinghistory.cz
Materiály

Ne každý velkomoravan si mohl dovolit se zdobit. Na Velké Moravě můžeme rozlišit dva okruhy šperků. Jeden je honosný (tzv. veligradský) a druhý prostý (tzv. podunajský).

U šperku veligradského se dlouhá léta uvažovalo o jeho byzantsko-orientálnímu původu. Jeho domácí původ doložily objevené šperkařské dílny na moravských hradištích, které tyto luxusní kousky produkovaly. Jedná se o honosné šperky vyrobené nejčastěji ze zlata a stříbra. Časté bývá i pozlacení stříbrného jádra šperku.

Šperk podunajský je zjednodušená podoba veligradského. Materiálem pro výrobu se stával nejčastěji bronz, který býval někdy i pozlacený a postříbřený.

Podunajský šperk a záušnice.
Podunajský šperk a záušnice.
Výzdoba

Typickým výzdobným prvkem pro velkomoravské šperky je zdobení pomocí granulace a filigránem. Výzdoba granulací, jak název na povídá, je zdobení povrchu šperku drobnými granulkami drahého kovu. Granulky potom vytvářejí na šperku různé ornamenty. Technice zdobení jemnými splétanými a nasekávanými drátky se potom říká filigrán. Drátky tvoří buď ornamenty na těle šperku (např. u gombíků a opaskových nákončí), popřípadě je jen z nich šperk vytvořen (košíčkovité náušnice).

U gombíků a různých plaket se často setkáváme s tepanou výzdobou.

Gombíky

Gombík je typickým šperkem pro Velkou Moravu. Byly oděvním spínadlem, nebo spíš jen ozdobou oděvu. Velikost gombíků mnohdy bývá i několik centimetrů v průměru. Vyráběly se ze zlata, stříbra, bronzu, mědi a dokonce i ze skla. Do kovových gombíků bývaly často vytepávány zoomorfní, rostlinné nebo geometrické ornamenty. Gombíky vyrobené z "obyčejných" kovů ale i stříbra bývaly často pozlacené. Výzdoba gombíků nemusela být jen tepaná, mohla být i granulovaná, nebo filigránová.. Gombíky jsou nacházeny v hrobech mužů žen i dětí z vysoce postavených vrstev s bohatými hrobovými výbavami. Skleněné gombíky se nacházejí převážně v dětských hrobech (zatím je znám jen jediný ženský hrob se skleněnými gombíky.

Velkomoravské gombíky. Pohansko, MZM. Velkomoravské gombíky. Pohansko, MZM.
Velkomoravské gombíky. Pohansko, MZM.
Náušnice

Stejně jako gombíky jsou velkomoravské náušnice typické pro tuto dobu a oblast. Mají velice obsáhlou typologii. Způsobem zpracování je můžeme rozdělit na náušnice zhotovené z filigránového drátku a náušnice vytepávané z plechu. Dále jsou tu náušnice podunajského typu, které bývají často z bronzového drátu, někdy zdobeného granulací.

Náušnice zdobené granulací. MZM.
Náušnice zdobené granulací. MZM.
Košíčkové náušnice z filigránového drátku. MZM.
Košíčkové náušnice z filigránového drátku. MZM.
Prsteny

Velkomoravské prsteny nacházíme většinou v ženských hrobech. Známe prsteny zdobené granulací, filigránem, kameny a skly, ale také prsteny z bronzového či stříbrného drátku, tepané z plechu, výjimečně vyrobené z kosti.

Velkomoravské prsteny.
Velkomoravské prsteny.
Prsteny zdobené granulací. Prsteny zdobené granulací.
Prsteny zdobené granulací.
Opaskové garnitury

Honosné opasky těch nejvýznamnějších velmožů byly ukončeny nádhernými nákončími. Tato opasková nákončí jsou dokonalou ukázkou vyspělých velkomoravských šperkařských technik s použitím granulace i filigránu. Některá nákončí bývala zdobena i perlami, emailem, barevnými sklíčky či antickými gemami. Prostý lid si takováto nákončí pochopitelně nemohl dovolit.

Nákončí v podobě knihy. MZM.
Nákončí v podobě knihy. MZM.
Velkomoravská opasková nákončí zdobená granulací, filigránem, drahými kameny a sklíčky. MZM. Velkomoravská opasková nákončí zdobená granulací, filigránem, drahými kameny a sklíčky. MZM.
Velkomoravská opasková nákončí zdobená granulací, filigránem, drahými kameny a sklíčky. MZM.

Součástí některých opaskových nákončích bývaly i lité, nádherně zdobené přezky. Často (ne vždy!) to bývaly přezky, které neměly trn a opasek se zapínal pomocí "pacek" nanýtovaných na řemenu.

Plakety

Z několika nálezů máme kulaté plaketky z tepaného plechu. Tou nejznámější je plaketka sokolníka objevená na pohřebišti u kostela ve Starém Městě - Špitálkách. Plaketa byla s největší pravděpodobností umístěna na holi, dochovaly se i zbytky dřeva a okování pro lepší úchop. Další plakety zobrazují například mužskou hlavu s poprsím a ptáka.

Rekonstrukce plakety se sokolníkem na holi.<br>Výroba CEA.
Rekonstrukce plakety se sokolníkem na holi.
Výroba CEA.
Korálky

Korálky pro náhrdelníky bývaly zhotovovány nejčastěji ze skla, informace o nich naleznete zde. Časté bylo i použití opracovaného jantaru, zřídka potom kosti a hlíny. Z Velké Moravy známe i korálky kovové, většinou se jedná o korálky vzniklé spojením dvou tepaných půlek a následně zdobených granulací a filigránem. Materiálem bylo nejčastěji stříbro a zlato, velice vzácně pak z bronzu.

Skleněné velkomoravské korálky. MZM.
Skleněné velkomoravské korálky. MZM.
Záušnice

Tento šperk se ve větší míře objevuje až v období mladším, ale známe jej i z naší doby. Záušnice měly podobu kroužku z drátu často na jednom konci roztepaného a stočeného. Jako materiál sloužil hlavně bronz a stříbro. Záušnice se nosívaly vetknuté do kožené nebo textilní čelenky.

Pravděpodobný způsob nošení záušnic.
Pravděpodobný způsob nošení záušnic.
Další šperky a závěsky

Méně početné skupiny šperků představují různé křížky, kování, kaptorgy, spínací brože apod. Téměř výlučně z ženských a hlavně dívčích hrobů pochází lunicovité závěsky. Často bývají z drahých kovů a zdobené granulací i filigránem. Známe i lunice lité z bronzu.

Zlatý lunicovitý závěsek.
Zlatý lunicovitý závěsek.
Antická gema z Modré zasazená do velkomoravského šperku.
Antická gema z Modré zasazená do velkomoravského šperku.
Literatura:
  • Benda, K.: Mittelalterlicher Schmuck. Slawische Funde aus tschechoslowakischen.
  • Čilinská, Z. 1975: Frauenschmuck aus dem 7.-8. Jh. im Karpatenbecken, Slovenská Archeológia XXIII.
  • Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
  • Eisner, J. 1955: Počátky českého šperku. PA XLVI.
  • Hrubý, V. 1955: Staré Město, Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Praha.
  • Hrubý, V. 1955a: Velkomoravské šperky z Uherského Hradiště - Starého Města. Tvar VII.
  • Hrubý, V. 1960: Raně středověké poklady šperků na Moravě. ČMM XLV.
  • Klanica, Z. 1974: Práce klenotníků na slovanských hradištích. Studie ArÚ ČSAV Brno. Praha.
  • Krumphanzlová, Z. 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.-11. věku v Čechách, Památky Archeologické LXV.
  • Niederle, L. 1953: Rukověť slovanských starožitností. Praha.
  • Europas Mitte um 1000 (Evropa kolem roku 1000) - katalog výstavy.





Na začátek stránky



chcete mezi nás?  reference   nabídka   sponzoring   mapa stránek   vyhledávání na webu   webmaster