Sklo
O úroveň vý‘ cea.livinghistory.cz

Doklady výroby

Přímé doklady výroby skla z Velké Moravy máme ze dvou nejvýznamnějších center tehdejší říše. Mikulčic a Starého Města, další doklady máme i ze Slovenska. Přímou výrobu dokládají mj. různé slitky skla, které svým charakterem dokládají, že pochází z ještě nedokončeného procesu tavby. Ač byli moravští skláři schopni vyrobit všechny níže uvedené výrobky, bylo sklo samozřejmě i předmětem obchodu (obzvláště duté a okenní sklo).

Velkomoravská sklářská pec z Bratislavy. AM Bratislava.
Velkomoravská sklářská pec z Bratislavy. AM Bratislava.

Duté sklo

Skleněná lampička

Z velkomoravských Mikulčic pochází zatím ojedinělý nález malé lampičky ze zeleného skla. Lampa má analogie i ve franské říši v Mainzu. Výroba těchto lamp je obecně kladena do islámského prostředí. Tradice těchto lamp sahá od počátku nového letopočtu až hluboko do středověku. Mikulčický nález se na moravské území dostal nejspíš obchodem. Není ale zcela vyloučeno, že je domácího původu.

Skleněná lampička z Mikulčic. Mikulčice.
Skleněná lampička z Mikulčic. Mikulčice.
Nálevkovité poháry

Oblast rozšíření těchto pohárů sahá od Moravy, Německa, Holandska, až po oblast Anglie a Skandinávie. Z velkomoravského prostředí známe asi tři desítky těchto pohárů. Jejich barva je většinou nazelenalá, výjimečně ze skla zeleného, bezbarvého se zeleným nádechem, modrozeleného, žlutozeleného, namodralého a fialového. Zřídka se setkáváme s výzdobou žlutým vláknem vícenásobně ovinutým pod okrajem. Z franského prostředí známe využití těchto nádob jako picí poháry. Není ale vyloučeno, že mohly být použity i jako lampy.

Nálevkovitý pohár vyrobený podle velkomoravských předloh.
Nálevkovitý pohár vyrobený podle velkomoravských předloh.
Nálevkovité picí poháry. Utrechtský žaltář.
Nálevkovité picí poháry. Utrechtský žaltář.
Pohár s lehce zataženým ústím

Z Mikulčic máme i několik exemplářů pohárů s lehce zataženým hrdlem. Stejné známe i z nečetných analogických nálezů. Velkomoravské nálezy jsou ze skla nazelenalého a modrého.

Další nálezy dutého skla se dochovaly jen velice fragmentárně a nelze většinou s jistotou určit jejich původní podobu. Fragmenty jsou zdobeny barevnými vlákny i plastickou lištou.

Okenní sklo

Z archeologických nálezů známe i skleněné tabule s charaktericky oštípanými okraji. Tabule bývaly oštípány kleštěmi do potřebných rozměrů, aby přesně zapadaly do okenních otvorů. Jejich barva je žlutohnědá, fialová, modrozelená a slabě nazelenalá. Není vyloučeno, že i okenní sklo je domácího původu.

Korálky

Převážně z ženských hrobů pochází nejběžnější velkomoravské sklo – korálky. Jsou nacházeny v různých počtech – od jednoho kusu po několik desítek. Barva korálků bývá nejčastěji v odstínech zelené, modré, žluté, červené, zlatohnědé, stříbrošedé a hnědé. Korálky dělíme na několik základních druhů – korálky ze skla foukaného, ze skla taženého, z navíjeného skelného vlákna, korálky ze skla mačkaného a korálky se zatavovanou výzdobou. Některé korálky mívaly kovové jádro. Tenká trubička z kovu sloužila jako pomůcka při výrobě a zároveň jako otvor pro navlečení korálku.

Některé druhy velkomoravských korálků.
Některé druhy velkomoravských korálků.
Korálky z foukaného skla

Duté korálky, které byly vyrobeny vyfouknutím do většinou soudečkovitého tvaru. Takovéto korálky známe mj. ze Starého Města, Blučiny, Předmostí, Bojkovic a mnoha dalších lokalit.

Korálky z taženého skla

Korálky tohoto typu byly vyráběny nejrůznějšími technikami – tažením na drátu (který zanechal otvor), tažením skelných trubiček, ze kterých se oddělovaly různě velké korálky a další. Pro krásně hladký povrch byla někdy použita i technika vrstvení skla.

Korálky z navíjeného skelného vlákna

Tento typ korálků vznikla navíjením skleněného vlákna na kovovou tyčinku. Šroubovitě žebrované korálky byly vyráběny za nižších teplot a jejich hmota se neslila dohromady. Za vyšších teplot se skelná hmota slévá dohromady a vniká kompaktní korálek, který býval někdy zdoben barevnou skelnou nití.

Korálky ze skla mačkaného

Tento typ korálků vnikal tvarováním skelné hmoty buď nějakým nástrojem, nebo ve formě. Výzdoba těchto korálků je velice pestrá - barevná oka a šachovnice, barevné pruhování.

Korálky se zatavovanou výzdobou

Pestrá výzdoba těchto korálků bývala zatavována do těla šperku, někdy se podobala i výzdobě malované (malování barevnou skleněnou tyčinkou).

Skleněné gombíky

Častou součástí výbav bohatých dětských hrobů bývají skleněné gombíky. Skleněné gombíky jsou kulovitého, poněkud zploštělého tvaru o průměru přibližně 1,5 cm. Většinou jsou vyrobeny z jednobarevného průhledného či průsvitného skla. Výjimečné jsou gombíky s barevnými tečkami (např. Staré Město). Barva skelněných gombíků bývá nejčastěji v odstínech zelené a modré barvy. Očka gombíků jsou buď ze železa, nebo z bronzu.

Skleněný gombík ze Starého Města – Na Valách MZM.
Skleněný gombík ze Starého Města – Na Valách MZM.

Sklo ve šperkařství

Se sklem se setkáváme i ve šperkařství. Jedná se o broušená barevná sklíčka, která slouží jako výplně šperků, většinou prstenů (např. Mikulčice a Břeclav – Pohansko) a opaskových nákončí (např. Staré Město).

Opaskové nákončí vykládané sklem. MZM.
Opaskové nákončí vykládané sklem. MZM.
Hladítka

Hladítka jsou skelněné diskovité útvary, na kterých je uprostřed stopa po odlomení od tyče při výrobě. Rozšíření těchto předmětů je téměř po celé západní a střední Evropě. Výjimkou je nález z bulharského hradiště Styrmen. Velkou otázkou je použití těchto předmětů. Z etnografických analogií (a to i z našeho prostředí) můžeme usuzovat, že hladítka sloužila jako jednoduché žehličky používané pro „žehlení“ drahých látek. Uvažuje se i o jejich použití při činění kůží.

Literatura:
  • Arbman, H. 1937: Schweden und das karolingische Reich. Stockholm.
  • Baumgartner, E. - Krueger, I. 1988: Phönix aus Sand und Asche. München.
  • Dekówna, M. 1980: Skĺo w Europie wczesnoµredniowiecznej (Glas in der frühmittelalterichen Europa. Wroclaw.
  • Glazarová, J. 1937: Chudá přadlena (Arme Spinerin). Praha.
  • Haevernick, Th. E. - Haberey, W. 1963: Glättsteine aus Glass. In: Jahrbuch des Römisch -
    Germanischen Museum Mainz.
  • Himmelová, Z. 1989: Nález okenního skla z Mikulčic (Fund des Fensterglases aus Mikulčice). In: Jižní Morava 25.
  • Himmelová, Z. 1991: Stav a perspektivy bádání o skle a sklářství v raně středověkém Československu (6. - 12. stol.) (Stand und Perspektiven der Forschungen über das frühmittelalterlichen Glas und die Glaserzeugung in der Tsechoslowakei). In: Acta Universitatis Nicolai Copernici. Archeologia XVIII.
  • Himmelová, Z. 1995: Glasfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice I. Brno.
  • Himmelová, Z. 2000: Nálezy skla z Mikulčic (okr. Hodonín). In: Historické sklo. 2.
  • Hrubý, V. 1955: Staré Město, Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Praha
  • Hrubý, V. 1965: Staré Město, Velkomoravský Velehrad. Praha.
  • Klanica, Z. 1974: Práce klenotníků na slovanských hradištích (Juwelierarbeiten auf der slawischen Burgwällen), Studie AÚ ČSAV v Brně II. Praha.
  • Měřínský, Z. 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích (Großmährisches Skelettgräbenfeld in Velké Bílovice). Studie AÚ ČSAV v Brně XII. Praha
  • Novotný, B. 1963: Výzkum velkomoravského hradiště "Pohansko" u Nejdku na lednickém ostrově (Erforschung großmährischen Burgwalles "Pohansko" auf dem Lednicer Insel). In: Památky archeologické LIV, 1.
  • Olczak, J. 1984: Szklane lampy oliwne z rzymskiego vczesnobizantyjskiego miasta Novae (Buĺgaria) (Gläserne Öllampen aus der römischen und frühbizantinischen Stadt Novae, Bulgarien). In: Acta Universitatis Nicolai Copernici, Archeologia X.
  • Poulík, J. 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě (Die Zeugnis der Forschungen und Archäologischen Quellen über Großmähren. In: Velká Morava a počátky Československé státnosti. Bratislava.
  • Redemacher, F. 1933: Die deutschen Gläser des Mittelalters. Berlin.


Na začátek stránky



chcete mezi nás?  reference   nabídka   sponzoring   mapa stránek   vyhledávání na webu   webmaster