Prameny pro rekonstrukci

Pro rekonstrukci velkomoravského oděvu máme pouze velmi málo indicií. V hrobech se dochovaly pouze malé zbytky textilu a velkomoravské iluminace postrádáme úplně. Co nám zbývá je několik, vesměs schematických, vyobrazení oděvu na opaskových nákončích, plaketa "sokolníka" a několik zobrazení lidských postav na křížcích. Důležitým vodítkem při rekonstrukci dobového oděvu je fragment vyobrazení jezdce na koni

Z archeologických nálezů víme, že nejčastěji používaným materiálem pro zhotovování látek byla vlna a len. Časté jsou i látky konopné. Nalezené textilie jsou jak hrubé, tak i velice jemné. Při výzkumech mocenských center Velké Moravy byly nalezeny v těch nejhonosnějších hrobech i zbytky látek zlatem protkávaného brokátu. Z hrobů nobility známe i časté látky hedvábné. Bohužel všechny nalezené textilie z velkomoravských hrobů jsou pouze fragmenty neumožňující komplexní rekonstrukci dobového oděvu.

Fragmenty textilu nám neposkytují jen informace o materiálovém složení látek, ale i o způsobu tkaní. Známe látky hlavně v plátnové a keprové vazbě, nacházejí se i textilie vzorované a dvouútkové. Zde naleznete více o látkách.

Na dalším z velkomoravských nákončí, je zobrazena postava s rohem hojnosti a kladivem. Nákončí je datované do první poloviny 9. věku. Zde nejspíš vidíme právě oděv běžně nošený. Rytina muže nezachycuje bohužel žádné větší detaily, ale dobře je patrná délka oděvu. Jedná se o suknici dlouhou asi po kolena, tedy takovou jaká je známá z o něco mladších období i franského prostředí. Lze tedy snad usuzovat, že velkomoravský člověk chodil oblečený pávě takto.

ODĚV

Spodní košile (spodní tunika)

Plnila funkci spodního a zároveň i ložního prádla. Bývala nejčastěji z režného, nebo běleného lnu. Pro větší komfort se nosila spodní košile z poměrně jemně tkané látky.

Svrchní košile (svrchní tunika)

Kvalita a zdobnost svrchní tuniky odrážela sociální postavení jejího nositele. Prostý člověk si nemohl dovolit jemné látky z drahých materiálů jako velkomoravská nobilita. Musel se spokojit s poměrně hrubými látkami domácí produkce (nejčastěji z vlny lnu a konopí). Nejvyšší vrstvy (rodová knížata a přední družiníci) si mohly dovolit drahé importované látky. Fríským suknem počínaje, přes nejjemnější len až po oděvy hedvábné, či hedvábím lemované. Setkáváme se dokonce i se zlatem protkávaným brokátem.

Oděv prostého člověka byl barven podomácky (zpravidla rostlinnými) přírodními barvivy - např. světlicí barvířskou na žluto, dubovou kůrou na hnědo, kopřivami na zeleno aj. I možnosti zdobení oděvu byly omezené - jednoduché výšivky, tkanice a karetky. Oděvy nobility bývaly výrazných sytých barev zdobené nákladnými výšivkami. Pouze ti nejbohatší si mohli dovolit sytě červenou a modrou barvu oblečení

Kalhoty

Jak nám prameny naznačují, velkomoravské kalhoty bývaly volné, ale nepříliš široké. Nejčastěji se zhotovovaly z vlny a lnu. Na lýtkách bývaly pro větší pohodlnost ovinkyi, které se uchycovaly textilními (karetka, tkanice), nebo koženými pásky.

U velkomoravské nobility bývá častý i jeden typicky franský oděvní prvek. Jedná se o řemínky pod koleny. V hrobech nacházíme jejich přezky, průvlečky a nákončí. Nejčastěji se tyto doplňky objevují na pohřebišti v Břeclavi - Pohansku.

Kabáty

V chladných měsících nosívali velkomoravané kabáty. Pravděpodobně bývaly z vlny, či ovčí kožešiny. U nobility mohl být kabátec (župan) zároveň odznakem moci a sociálního statutu nositele. Různé kožichy a kabátce známe i z franského prostředí. Samotný Karel Veliký, jak uvádí Notker Balbullus, dával přednost obyčejnému kožichu beranímu před honosným. "Byl ale studený, deštivý den. Karel měl na sobě ovčí kožich, nepříliš cenný…"

Jezdec na plaketě, nalezené při výzkumu u kostela ve Starém Městě - Špitálkách, znázorňující sokolníka je oblečen v dlouhý prošívaný kabátec. Takovýto kabátec mohl sloužit jako prostý zimník, ale mohl být i reprezentativním oděvem nobility nošeným přes svrchní oděv. Způsob prošití svrchního kabátce je vertikální, tedy z hora dolů. Prošívaný kabátec bylo jistě možné vzít i jako tlumící vrstvu pod zbroj. Plaketka sokolníka je pravděpodobně domácího původu.

Podobu ženských kabátů známe až z mladšího období (první polovina 11. století). Jedná se o výjevy z Monomachovy koruny, které znázorňují krátké zdobené kabáty dlouhé kousek pod boky.

Kabáty v našem prostředí byly nejspíš zapínány na knoflíky z organických materiálů (kůže, dřevo aj). Zapínání kabátců na gombíky u nás doložené není (nejsou nálezy gombíků v řadě pod sebou, které by evokovaly zapínání kabátu). Kabáty - kaftany - které se "zapínaly" pouze přeložením cípů přes sebe a přepásáním jsou typické pro východní kočovníky, jejich použití na Velké Moravě je až příliš spekulativní.

Pláště

Vlněné pláště čtvercového chránily svého nositele proti chladu i dešti. Vlněná tkanina udržuje příjemnou teplotu i v letních měsících a v zimě hřeje i pokud je vlhká. Honosný a zdobený plášť měl krom praktické i funkci representativní.

Z velkomoravského prostředí neznáme plášťové spony (fibule), můžeme tedy předpokládat, že pláště se svazovaly na rameni na uzel, nebo upevňovaly pomocí řemínku.

Výroba CEA.","",0,0,0,0) ?>
Gombíky

Oděvním spínadlem, nebo spíš jen ozdobou byly kulovité gombíky. Velikost gombíků mnohdy bývá i několik centimetrů v průměru. Gombíky se vyráběly ze zlata, stříbra, bronzu, mědi a dokonce i ze skla. Do kovových gombíků byly vytepávány zoomorfní, rostlinné nebo geometrické ornamenty. Gombíky vyrobené z "obyčejných" kovů ale i stříbra bývaly často pozlacené. Výzdoba gombíků nemusela být jen tepaná, mohla být i granulovaná, nebo filigránová. Na jejich povrch byly nanášeny drobné kuličky a splétané drátky, které tvořily ornamenty.

Gombíky nebyly jen výsadou nobility. Známe i nálezy nezdobených gombíků z mědi, které byly objeveny v prostých hrobech. Skleněné gombíky se nacházejí, až na jednu výjimku, výhradně v dětských hrobech.

Obuv

Velkomoravané nosili nejčastěji obuv z kůže, nejspíš i z lýka a plsti. V zimním období se nosily boty podobné dnešním válenkám vyrobené ze silné plsti. Ze slovanských nálezů víme, že boty nobility bývaly zdobené a vyšívané. Noha v botě bývala omotaná onucí, možné je i použití jakýchsi "ponožek".

Z jednoho z mikulčických hrobů máme dochovaný i fragment obuvi, ten se dochoval spolu s částí lněné onuce a zbytkem lidské kůže v korozní vrstvě ostruhy. Zmíněné fragmenty kůže a textilu jsou bohužel pro rekonstrukci původního vzhledu příliš malé. O něco mladší bota (z 10. - 11. století) byla objevena při výzkumu v Prostějově. Bota je vysoká přibližně nad kotník a zapíná se na tři kožené olivky.

Opasek

Každý velkomoravan svůj oděv přepásával koženým, nebo textilním opaskem. Honosné opasky těch nejvýznamnějších velmožů byly ukončeny nádhernými nákončími. Tato opasková nákončí jsou dokonalou ukázkou vyspělých velkomoravských šperkařských technik. Některá u nákončí bývala zdobena i perlami, emailem či antickými gemami. Prostý lid si takováto nákončí pochopitelně nemohl dovolit.

Známe ale i nákončí jednoduchá kovová. Z mikulčického hradiště známe i jedno nákončí kostěné zdobené kružbou. Malá nákončí často nacházíme v garniturách ostruh jako součásti jejich zapínání.

Opaskové přezky bývají povětšinou železné ve tvaru písmene D, obdélné a oválné. Jako materiál pro jejich výrobu posloužilo většinou železo. Zřídka bronz či mosaz. Známe i opasky, jejichž přezka neměla trn a opasek se zapínal pomocí "pacek" nanýtovaných na řemenu. Takovýto opasek známe například ze Starého Města.

Rukavice

V chladných částech roku se také nosily kožené, vlněné, nebo plstěné rukavice. Slovanské kožené "palčáky" byly nalezeny při archeologickém výzkumu v Ralswicku na Rujaně.

Pokrývky hlavy

O jejich tvaru čepic a klobouků můžeme polemizovat, jelikož prameny pro jejich rekonstrukci postrádáme téměř úplně. Pravděpodobně se jednalo o jakési frygické čapky a nízké čepice snad lemované kožešinou, jistě se nosily i plstěné a slaměné klobouky (takový má na hlavě mj. i Zbručský idol). Jeden z hrobů na pohřebišti Staré Město - Na Valách obsahoval i fragmenty čepice se stříbrným kováním. Ze staroměstských nálezů máme i fragment bobří kožešiny.

Výroba CEA.","",0,0,0,0) ?>
Oděvní doplňky

Na opasky byly zavěšovány váčky a kožené tašvice s osobními věcmi, kapsy se až do novověku používány.

Kování velkomoravských tašvic známe ze staroměstského pohřebiště Na Valách. Zapínání jsou z tenkého bronzového plechu. jedná se o obdélný plech s obdélným otvorem ve středu a plechovou průvlečku, která jím prochází. Pravděpodobně se používala i takováto obložení z rohoviny a kosti, která se vlivem nepříznivých půdních podmínek nedochovala.

Součástí oděvu byl samozřejmě i šperk. Šperky nacházené na velkomoravských lokalitách bývají místního původu, těch importovaných známe jen minimum. Více o velkomoravském šperku se dozvíte ZDE.

Oděv církevní

Z dochovaných pramenů dokážeme přibližně rekonstruovat nejen oděv civilní, ale i oděv církevní. Tzv. nákončí s orantem zobrazuje kněze v liturgickém oděvu. Muž je oděn v suknici dlouhou přibližně do půli lýtek. U krku a na koncích rukávů je dobře patrné lemování. Své oděvy takto nejspíš zdobil i velkomoravský lid. Suknice je od pasu dolů bohatě nařasena. Výstřih u krku je ve tvaru písmene V, stejně tak je ale možné, že je na rytině znázorněno zavěšení kříže. Díky takovýmto výjevům víme jak přibližně vypadala liturgická roucha kněží. Bohužel takovýto oděv se v základních rysech značně lišil od oděvu používaným prostým lidem.

Stříbrný kříž nalezený na mikulčickém hradišti znázorňuje postavu Krista oblečeného opět v liturgickém rouchu. Oděv je stejně tak dlouhý jako oděv "orantův" - tedy do půli lýtek. Velice podobný je i oděv Krista na jednom z křížků nalezených v církevním areálu v Sadech u Uherského Hradiště.

Výroba CEA.","",0,0,0,0) ?>