Typickým domem pro slovanské prostředí je zahloubená zemnice. Není však domem jediným. Obydlí, která nejsou zahloubena do země, mají malou šanci na dochování. Velikost raně středověkého a i velkomoravského domu se pohybuje přibližně v rozměrech 4 x 4 metry. každý obytný dům byl vybaven kamennou pecí (popřípadě jiným otopným zařízením) v rohu. Půdorys domu je většinou přibližně čtvercový. V námi sledovaném období můžeme sledovat domy pouze pomocí archeologie a etnografických analogií.

Stavby velkomoravských domů bývaly různých konstrukcí. U staveb profánních převažovalo dřevo. Kamenných staveb známe jen několik. Velkou variabilitu nadzemních staveb známe většinou z hradišť.

Velkomoravské (a raně středověké domy obecně) mívaly s povalový strop omazaný z horní strany mazanicí. Strop zlepšoval izolaci domu, zároveň zdvojnásobil užitnou plochu a zajišťoval lepší cirkulaci a odvod kouře.

Zemnice, polozemnice

Částečně, nebo úplně je tradiční dům slovanského prostředí. Zahloubené domy bývaly většinou proplétané konstrukce, zřídka i roubené aj. Na slovanských sídlištích vybudovaných na troskách římských domů slovanské zemnice (Sommerein v Rakousku, Kozol v Srbsku aj.).

Roubené stavby

Nejčastěji nadzemní domy. Známe konstrukce z kuláčů i z otesaných klád. Otesané klády nepřímo dokládají tesařské sekery z velkomoravských lokalit. Přímo potom vypálené mazanice z konstrukcí domů, které kopírují původní tvar klády. V raném středověku se ještě neroubilo na "rybinu". Tedy tak, že klády přesahují roh domu a tvoří vzor rybích ocasů které do sebe přesně zapadají. Roubilo se na přesah, zadlabání nebylo v kraji klády, ale kousek od něj, vytvořil se tak již zmíněný přesah.

Proplétaná konstrukce

Používala se často u zemnic a hospodářských staveb. Stěny zhotovené z proplétaného proutí jsou omazány mazanicí. Dodnes se používá v horských oblastech Rumunska aj. pro stavbu hospodářských objektů.

Drážková konstrukce

Systém drážkové konstrukce spočívá v nosných sloupech, které mají na stranách svislé drážky. Do nich zapadají vodorovná břevna celý dům je jako velká stavebnice.

Nepálené cihly - vepřovice

Z hlíny vyrobené cihly vysušené na slunci jsou dodnes používány na některých stavbách. Mezi sloupy, které tvořily kostru domu byly kladeny nepálené cihly. Cihlové konstrukce mohly stát i samostatně.

Kamenné stavby

Z Velké Moravy známe pouze dvě profánní stavby postavené z kamene. V obou případech se jedná o "knížecí paláce". Prvním z nich je palác ze Starého Města, jehož zdi se dochovaly do značné výšky. Byl rekonstruován v Archeoskanzenu Modrá.

Další z kamenných paláců pochází z akropole Mikulčic. Názory na jeho rekonstrukci se různí. Od patrové budovy, až po palác s velkou věží. S určitou pravděpodobností mohly být kamenné i některé menší stavby z Břeclavi - Pohanska. Nejspíše se ale vzhledem k rozměrům staveb jedná jen o dochované podezdívky dřevěných budov.

Střešní krytiny

Na zakrytí střech sloužily většinou slaměné či rákosové došky v silných vrstvách. Šindele jsou náročnější na výrobu a tak se dá předpokládat, že kryly střechy obydlí vyšších vrstev. Z nálezu ze Starého Města známe pálené střešní tašky, jedná se o unikátní nález, který je ovšem místního původu.

Literatura: