Díky archeologickým nálezům a sporadickým písemným pramenům máme doklady čilého obchodu velkomoravských center s nejednou částí Evropy i Orientu. K obchodu se nepoužívaly mince, ale předmincovní platidla a směna.

Ibn Rusta uvádí, že se v hlavním městě země Veligradu pořádají každý měsíc trhy po tři dny. Tam se směňuje vše krom mléka. Snad se s ním obchodovalo stále, protože jinak by mohlo zkysnout. Na trzích se prodával jantar, zbraně, sůl, koření, drahé látky, barevné kovy, šperky, sklo, obchodovalo se i s otroky, kožešinami, voskem a mnohým dalším.

Jantar.

Z let 903 - 906 máme i tzv. Prošetření celních poplatků z Raffelstettenu, kde se udává jaké kdo platí clo a za jaké zboží.

Platidla

Častým archeologickým nálezem bývají sekerovité hřivny, ty mají tvar úzké dlouhé sekerky s listovitým břitem a dlouhým krčkem. Hřivny mohly sloužit jako polotovar pro další zpracování a zároveň snad i jako premonetární platidlo. Často je nacházíme v depotech - hromadných nálezech - ale známe i jednotlivé kousky ze sídlišť.

Ze zprávy Ibrahima ibn Jákoba z 10. století víme, že pražané používali k placení jemné šátečky které s k ničemu jinému nehodí. "V zemi Čechy se vyrábějí lehká pláténka z velmi jemné tkaniny na způsob síťky, která se k ničemu nehodí. Jejich cena činí u nich v každé době 10 plátének za 1 kinšár a pomocí jich obchodují. A mají jich zásoby. Představují pro ně majetek a hodnotu věcí, kupují za ně pšenici, mouku, koně, zlato, stříbro a všechny věci." Z Uherského Hradiště - Sadů máme zatím jediný takovýto šáteček. Jeho rozměry jsou přibližně 15 x 15 cm a původně byl složen kolem železné destičky.

Ojediněle se v nálezech objevují mince, většinou to jsou zlaté byzantské solidy. Známe je z hradiska sv. Klimenta a Mikulčic. První mince na našem území nechal razit až Boleslav I. v polovině 10. století.

Byzantský solidus.

Obchodní cesty a doprava

Hlavní centra velkomoravské říše (Staré Město, Mikulčice, Nitra aj.) ležela na starých obchodních cestách používaných už od pravěku. Snad nejznámější dopravní cestou je Jantarová stezka vycházející od Baltu a směřující přes Slezsko, Moravskou bránu, Pomoraví a centrální oblasti Velké Moravy dále do Podunají do Aquileje na Jadranu.

Zboží se převáželo na dvou nebo čtyřkolých vozech tažených párem volů. Používány byly i vodní cesty, kde se zboží převáželo na dlabaných lodích - monoxylech.

Kupci

Dálkový obchod, na kterém se účastnili židovští, franští, arabští a mnozí jiní kupci svědčí o majetnosti tehdejších odběratelů, zároveň i o poptávce po zboží z místní produkce.

Kupec. Utrechtský žaltář.

Z několika málo velkomoravských nálezů známe fragmenty malých vah, ze staroměstského pohřebiště Na Valách máme dochované i jedno závaží. To pochází z hrobu 114/51, je vyrobeno z olova a má rozměry 19 x 19 x 9 mm. Na jedné z čtvercových stran má vyraženo 8 malých kroužků ve třech řadách (3 - 2 - 3). Váhově toto závaží odpovídá osmině římské libry (tomu odpovídá i vyražené označení).

Kupec s váhami. Utrechtský žaltář.