Jídlo
O úroveň vý‘ cea.livinghistory.cz

Výrobky z kůže bývaly na Velké Moravě velice rozšířeny, což se ale neodráží v archeologických pramenech. Organické materiály mají mizivou šanci na dochování a kožené výrobky patří mezi ty, které se nedochovaly téměř vůbec. Velkomoravské fragmenty kůže známe jen z korozních vrstev kovů, kde byly konzervovány.

Činění kůží poměrně primitivními způsoby bylo známo už v hlubokém pravěku. Tyto postupy se postupem času zdokonalovaly. Odpradávna byly vyráběny kožešiny (s chlupem) a usně (zbavené srsti). Specializované koželužské cechy nacházíme u nás až ve 14. století, do té doby bývaly výroba většinou spojena s dalším zpracováním kůží.

Činění usně

Nejprve bylo potřeba staženou kůži z rubové strany zbavit zbytků vaziva, masa a tuku. Poté se kůže zbavovala srsti. Buď oškrabáním nožem, nebo za pomoci vápna. Samotné činění probíhalo v činících jamách. Tam byly kůže posypány solí a naskládány na sebe. Proložily se kůrou obsahující velké množství tříslovin (dubová aj. kůra). Jáma se zaplavila vodou a zakryla, postupem času se z kůry vylouhovaly třísloviny a rozpustila sůl. Celé činění trvalo několik měsíců až tři roky.

Velkomoravská činící jáma.
Velkomoravská činící jáma.

Po vyjmutí z činící jámy byly usně natřeny živočišným tukem, následně se ještě vlhké a vláčné zpracovávaly na hobze - železném nástroji tvaru půlměsíce. Hobza bývala umístěna na asi metr vysokém podstavci. Díky tomuto pracování kůže neztvrdla a zůstala měkká a vláčná.

Konečnou úpravou některých usní bylo několikanásobné natírání krví. Useň tak získala hnědou, mírně lesklou povrchovou úpravu. Tento postup se udržel v některých malých továrnách až do doby nedávné.

Obuv

Jediným nálezem velkomoravské obuvi je fragment který se dochoval v korozní vrstvě ostruhy v jednom z mikulčických hrobů. Fragment ale není dostatečně veliký na jakoukoli rekonstrukci původního vzhledu obuvi. Celou botu (ovšem z 10. - 11. století) máme z Prostějova.

Z jiných slovanských lokalit však boty známe (Opole, Novgorod, Stará Ladoga aj.). Velkomoravská obuv se od této snad nijak zásadně nelišila.

Slovanská obuv.
Slovanská obuv.

Dalšími možnostmi při rekonstrukci vzhledu velkomoravské obuvi nám skýtají různá vyobrazení ze šperků (hlavně rytiny na opaskových nákončích. Výjevy zachycují jak obuv nízkou, tak i vysokou - snad jezdeckou.

Opasky, brašny, váčky

Součástí oblečení byly i opasky. Fragmenty kožených řemenů se někdy dochovají v korozních vrstvách přezek a jiných kovových předmětů.

Brašna, nebo váček bývala zavěšena na opasku a plnila funkci kapes, které tehdejší oblečení postrádalo. Z pohřebiště ve Starém Městě z polohy Na Valách máme dokonce dvě kování k zapínání brašny (tašvice). Jejich původní podobu můžeme ale jen odhadovat.

Jedno z kování velkomoravské tašvice.
Jedno z kování velkomoravské tašvice.
Sedla, koňské postroje

Ve své době již poměrně specializovaným odvětvím zpracování byla výroba sedel a koňských postrojů. Sedla máme přímo doložena písemně, jejich přesnou podobu však neznáme. Roku 871 český oddíl doprovázející Svatoplukovu nevěstu při cestě na Moravu byl přepaden Němci, kteří ukořistili 644 sedel a uzd. Vyobrazení koňských postrojů a sedel známe z franských iluminací.

Vyobrazení koňského postroje. Zlatý žaltář ze St. Gallen.
Vyobrazení koňského postroje. Zlatý žaltář ze St. Gallen.
Zbroje

Součástí kožedělné produkce byly jistě i jednoduché zbroje. Jejich podobu opět neznáme. Kožená zbroj mohla být vytvrzena vařením a voskováním, čímž získala značnou odolnost.

Pergamen

Výroba pergamenu úzce souvisí s církevním prostředím a jeho produkce se váže většinou na klášterní dílny.

Kožešiny

Unikátním nálezem Velkomoravské kožešiny pochází ze staroměstského hrobu č. 226/51 z pohřebiště Na Valách. Nejspíš se jedná o kožešinu bobra, či vydry. Kožešiny bývaly používány k výrobě kabátů, zateplení oděvu a v případě nobility jeho zdobení.

Kapitulárie Karla Velikého stanovují, že "jen šlechta smí oblékat šat na němž je použito kožešiny rysa, popelky, sobola kuny a hranostaje, příslušníci nižších společenských vrstev smějí použít jen kožešiny medvěda, ovce a tchoře". Můžeme si tak udělat obrázek jaké kožešiny se používaly v sousední franské říši. V našich zemích to bylo zřejmě obdobné.

Literatura:
  • Beranová, M. 1988: Slované, Praha.
  • Galatík, A. - Galatík. J. 1981: Zpracování kůže v období Velké Moravy. ČMM. Brno.
  • Hrubý, V. 1955: Staré Město, Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Praha.
  • Janotka, M., Linhart, K. 1987: Řemesla našich předků, Praha.
  • Janotka, M., Linhart, K. 1984: Zapomenutá řemesla, Praha.
  • Kostelníková, M. 1972: Velkomoravský textil v arch. nálezech na Moravě, Praha.
  • Kybalová, L. 2001: Dějiny odívání, Středověk. Praha.
  • Havlík, L. E. (eds): MMFH I. Brno.
  • Petráň, J. 1985: Dějiny hmotné kultury I 1/2, Praha.
  • Skarlantová, J., Zárecká, J. 1978: Základy oděvního výtvarnictví, Praha.


Na začátek stránky



chcete mezi nás?  reference   nabídka   sponzoring   mapa stránek   vyhledávání na webu   webmaster