Keramika
O úroveň vý‘ cea.livinghistory.cz

Velkomoravská keramická produkce se vymyká z jednotvárnosti raně středověké keramiky. Objevují se nové keramické tvary - keramika antických tvarů, používají se keramické střešní krytiny a využívá se starých cihel římské provenience. K těm klasickým tvarům patří hrnec, k tavbě kovů se stále používají tyglíky.

Keramické hrnce. Staré Město.
Keramické hrnce. Staré Město.

Základním a převažujícím keramickým tvarem na Velké Moravě, a to i dlouho poté, byly jednoduché bezuché hrnce soudkovitého tvaru. Hrnec býval universální nádobou, jeho velikost závisela na účelu použití – jídelní hrnce byly menší než nádoby pro skladování a vaření. Na hrncích se objevuje typická výzdoba pro raný středověk – vlnice. Vlnice mohla být jak jednoduchá tak i několikanásobná, vytvořená pomocí hřebenovitého nástroje. Výzdobou na hrncích jsou i hřebenovité vpichy.

Keramické hrnce. MZM
Keramické hrnce. MZM

U keramiky druhé poloviny devátého století (a pochopitelně i u ostatní) jsme schopni na základě tvaru a výzdoby okrajů rozlišovat jednotlivé keramické typy, které odpovídají určitým regionům a době výroby. Díky tomu jsme schopni vysledovat obchodní kontakty. Keramika nebyla jen nádobou na potraviny, byla i obalem zboží.

Velkomoravské hrnce z Modré.
Velkomoravské hrnce z Modré.

Od 9. století, tedy přibližně od doby vzniku Velké Moravy, se na dnech nádob objevují tzv. hrnčířské značky. Hrnčířské značky mívají jednoduchý tvar – kříž, svastika, hvězda aj. Většinou jsou to geometrické tvary, výjimku tvoří hrnčířská značka objevená na hradišti v Mikulčicích, kde se jedná o vyobrazení antropomorfní. Účel značek je nám bohužel neznámý. Existuje ovšem celá řada teorií, více i méně pravděpodobných, o jejich účelu. Můžou to být značky výrobce, stejně tak ale mohly mít význam symbolický (jak známe z mladších analogií u symbolů na keramice) – pro ochranu uložených potravin (aby mléko nezkyslo atd.).

Hrnčířské značky na dnech nádob.
Hrnčířské značky na dnech nádob.
Antropomorfní hrnčířská značka z Mikulčic. Mikulčice.
Antropomorfní hrnčířská značka z Mikulčic. Mikulčice.

Pro uchovávání tekutin – snad vína a medoviny – sloužily lahve. Byly vyrobené z klasické keramické hlíny zdobené stejně jako hrnce. Někdy bývají vyrobeny ze stejného materiálu jako keramika antických tvarů. V archeologických situacích bývají však vzácné.

V keramické produkci se výjimečně setkáváme i s miskovitými tvary. Jedná se o nádoby se stejnou výzdobou jako hrnce, jejich tvar ale připomíná misku (respektive tvar mezi „klasickou“ miskou a hrncem). Používaly se nejspíš pro jídelní účely.

Pro výrobu pražma, ale snad i k sušení ovoce, byly používány tzv. pražnice. Jednalo se o velké hliněné „pekáče“. Ty se nám většinou dochovaly pouze ve zlomcích (Mikulčice aj.). Žhavými uhlíky nebo ohněm se pražnice rozehřála a mohlo se začít připravovat jídlo.

Užitkovou keramiku velkomoravské produkce zastupují tyglíky. Jsou to kornoutkovité nádobky pro tavení kovů. Jsou hrubých tvarů vytvářených v ruce – nebylo potřeba, aby tyglík plnil nějakou estetickou funkci, ale aby dobře sloužil při tavení barevných a drahých kovů. Na tyglících často ulpěly malé zbytky kovu, který se v nich tavil.

Keramický tyglík.
Keramický tyglík.

Na střechách těch nejvýznamnějších staveb nebyly došky nebo šindele, ale keramická střešní krytina. Ta byla objevena při výzkumu kamenného paláce na Staroměstsko-uherskohradišťské sídelní aglomeraci – tehdejším Veligradu. Z nálezů známe jak tašky, tak i hřebenáče. Rekonstrukce tohoto paláce i se střešní krytinou vyrobenou podle té původní stojí v archeoskansenu v Modré u Velehradu.

Rekonstrukce keramické střechy paláce. Modrá.
Rekonstrukce keramické střechy paláce. Modrá.

Luxusní keramiku zastupuje tzv. „keramika antických tvarů“. Materiálem pro její výrobu byla jemně plavená žlutá hlína. Svým stylem skutečně připomíná antickou keramiku. Známe amforovité tvary velké i malé, s uchy i bez nich. Tato keramika byla vyráběna v místních keramických dílnách, o čemž svědčí nález jedné z pecí se vsádkou uvnitř. Na rozdíl od tehdy běžné keramiky má tato oxidační – světlý – výpal, takováto světle pálená keramika byla potom používána až za několik set let. Velkomoravští hrnčíři, ale i další řemeslníci, značně technologicky předstihli svoji dobu. Tato keramika byla určena pro potřeby nobility, snad i pro účely liturgické. Uchováváno v ní bylo nejspíše víno.

Amfora antických tvarů.
Amfora antických tvarů.

Ojedinělým nálezem velkomoravské keramiky je hliněná čutora z jemně plavené žluté hlíny nalezená opět v jednom z center Velkomoravské říše, ve Starém Městě. Svým tvarem vybočuje z běžné produkce tehdejších hrnčířů. U hrdla má dva otvory pro zavěšení a na těle je rytá výzdoba připomíná solární motiv..

Keramická čutorka. Staré Město.
Keramická čutorka. Staré Město.

Do běžné keramiky bylo přidáváno ostřivo – písek, větší kamínky, naopak keramika antických tvarů bývala vyráběna z jemné žluté hlíny. Ostřivo se do keramické hlíny přidávalo pro zvýšení pevnosti a odolnosti vůči žáru.

Pro výrobu keramiky sloužil ruční hrnčířský kruh na kterém se keramika nevytáčela, ale pouze obtáčela. Kruh nedosahoval vysokých otáček a tak nebylo potřeba keramiku „přilepit“ na desku kruhu aby neodletěla. Na kruhu bývala vrstvička písku – tzv. podsýpka – která usnadňovala sejmutí výrobku z kruhu. Nebylo tedy třeba výrobek z kruhu odříznout strunou – jak je tomu u rychlých kruhů, kde musí být hlína pevně přilepená na desku – a tak na dnech nádob nejsou stopy po struně ve tvaru „mušle“.

Výzdoba keramiky.
Výzdoba keramiky.

Běžná keramika se vypalovala v hrnčířských pecích redukčním způsobem, bez přístupu kyslíku, a výsledný výrobek měl tmavý – hnědý, nebo načernalý – povrch. Keramika antických tvarů byla vypalována v pecích s atmosférou oxidační a díky ní má krásně žlutý povrch. Takovéto pece nebyly běžně užívané. Po zániku velkomoravské říše nebyl tento způsob výpalu používán a objevil se až za několik staletí.






Na začátek stránky



chcete mezi nás?  reference   nabídka   sponzoring   mapa stránek   vyhledávání na webu   webmaster